Jihlavský Luňák

Československá legenda akrobatického létání

Jako letištní děti jsme chodili do hangáru Aeroklubu Jihlava obdivovat letadla. Jedno z nich ale vyčnívalo nad ostatními.

Obrazně i doslova.

Viselo pod stropem. Sytě žlutý plnokrevník s černými koncovými oblouky křídel. Na trupu a křídlech černé označení OK-0833. Tichý svědek doby, kdy měla letecká akrobacie v Jihlavě své pevné místo.

Jen málokterý větroň se dokázal stát symbolem celé jedné éry bezmotorového létání. A právě takovým strojem byl Letov LF-107 Luňák – elegantní, odvážný a na svou dobu neuvěřitelně pokrokový akrobatický větroň, který vznikl krátce po druhé světové válce v pražském Letovu.

První prototyp vzlétl 25. června 1948. Za jeho návrhem stál konstruktér Vladimír Štros spolu s týmem tehdejších špičkových československých inženýrů a pilotů. Cílem bylo vytvořit stroj přímo určený pro leteckou akrobacii – ne kompromisní větroň schopný několika obratů, ale skutečný „bezmotorový stíhací letoun“.

A přesně tím se Luňák stal.

Celodřevěná konstrukce, výborná ovladatelnost i při vysokých rychlostech, obrovská pevnost a charakteristická kapkovitá kabina připomínající americký P-51 Mustang daly vyniknout stroji, který si rychle získal respekt doma i v zahraničí.

V letech 1950–1951 bylo vyrobeno pouze 75 kusů, přesto se LF-107 výrazně zapsal do historie evropského plachtění a akrobatického létání. Sloužil nejen v československých aeroklubech a vojenských učilištích, ale také v Sovětském svazu, Polsku, Bulharsku či Rumunsku.

Už krátce po svém vzniku se Luňák představil na mezinárodních soutěžích ve Švýcarsku a Polsku, kde vzbudil mimořádnou pozornost svými akrobatickými schopnostmi i elegantním projevem ve vzduchu.

Luňák nebyl důležitý jen jako letadlo. Pomohl formovat celou československou školu bezmotorové akrobacie.

V době, kdy se světové letectví rychle měnilo, představoval důkaz, že československé konstrukce dokázaly být nejen funkční, ale i mimořádně elegantní a technicky pokrokové.

V Československu bylo zvykem každé sérii vyrobených letadel přidělovat poznávací značky určitým systémem. Pro Luňáky byly typické dvě možnosti: OK-87xx, respektive OK-08xx.

A tak jihlavský Luňák výrobního čísla 49 získal dne 25. května 1951 registraci OK-0833.

V krajském aeroklubu Jihlava tento sytě žlutý větroň sloužil ke kondičním a akrobatickým letům instruktorů a pilotů pokračujícího výcviku. Za legendární jsou dodnes považovány příběhy, kdy na něm jeden ze zakládajících členů jihlavského aeroklubu a krajský bezmotorový inspektor Jan Richter točil termiku v letu na zádech.

V šedesátých letech se jihlavský Luňák na čas stal součástí legendární Bratislavské čtyřky. Formace větroňů předváděla skupinovou akrobacii na úrovni, která budila respekt doma i v zahraničí. Jejich vystoupení udivovala diváky nejen v Československu, ale také v Rakousku nebo Maďarsku.

Dne 14. května 1968 se však z důvodu vyčerpání dobové životnosti letecký život jihlavského Luňáku uzavřel. Imatrikulace OK-0833 byla k tomuto dni vymazána z leteckého rejstříku a akrobatický plnokrevník byl na dlouhá desetiletí zavěšen pod strop jihlavského hangáru.

Ani poté však příběh jihlavského Luňáku neskončil. Na přelomu tisíciletí ho koupila parta německých plachtařů. Byl převezen do Německa, kde prošel rozsáhlou renovací, díky níž se znovu vrátil do vzduchu.

Dnes odpočívá na Britských ostrovech nevyužitý a čeká na další kapitolu svého života.

V současnosti patří větroně typu Luňák mezi nejvzácnější historické větroně vůbec. Letuschopných exemplářů zůstalo jen několik a každý jejich let připomíná dobu, kdy byla letecká akrobacie především o citu, přesnosti a odvaze pilota.

Pro Jihlavu má jméno Luňák zvláštní význam. Po dlouhá desetiletí se jednalo o jediný domácí akrobatický kluzák na jihlavském nebi.

Když jsme se v procesu registrace našeho Pilatusu PC-11AF zamýšleli nad volbou číslic pro jeho českou imatrikulaci, napadaly nás různé kombinace dat narození, oblíbených čísel nebo osobních symbolů. Nic z toho ale nemělo patřičnou šťávu.

A pak přišla jednoduchá otázka:

Jakou registraci by měl nést druhý domácí akrobatický větroň v historii Jihlavy?

Rychlý pohled do leteckého rejstříku ukazuje, že značka OK-0833 je stále volná.

A tak neváháme ani na vteřinu a do registračních dokumentů píšeme onu magickou kombinaci číslic.

Pracovnice leteckého rejstříku Úřadu pro civilní letectví vyřizují naši žádost neuvěřitelně rychle, a tak je větroň Pilatus B4 PC-11AF výrobního čísla 137 dne 13. května 2025 zapsán do leteckého rejstříku České republiky s historickou -„akrobatickou“ imatrikulací OK-0833.

A děje se tak bez jediného dne přesně 57 let po jejím vymazání!

Několik desetiletí spící imatrikulace ožívá tentokrát na trupu celokovového Pilatusu, který pokračuje v tradici svého akrobatického předchůdce.

OK-0833 není jen číslo na trupu.

Je to symbolické propojení dvou generací akrobatického létání a návrat odkazu, který se po téměř šedesáti letech spánku vrací na jihlavské nebe.

Příběh, který se začal psát v roce 1951, tak na jihlavském nebi pokračuje dál. A my jsme pyšní, že můžeme být jeho součástí!✈️